O víkendu 29. – 31. července jsme se s tátou zúčastnili mezinárodního srazu motocyklů Indian v Nizozemském Borculu.

Tento mezinárodní sraz má tradici od roku 1988, je putovní, každý rok je pořádán národním Indian klubem v jiné zemi. Situace s Covidem způsobila, že letošní sraz se konal po dvouleté pauze a tak jsme se zpožděním slavili stoleté narozeniny modelu Indian Scout, který byl uveden do prodeje v roce 1920.

Dvouletá absence srazů způsobila, že zájem byl velký. Postupně se sjelo 250 motocyklů a 350 účastníků. Nejstarší motocykl byl tuším z roku 1913.

Přestože oficiálně se sraz koná od pátku, již ve středu přijížděli nedočkavci. Setkání se odehrávalo v městském sportovním areálu na dvou tréninkových fotbalových hřištích, bylo zde dostatečné sociální zázemí a také restaurace, ve které se konaly společná jídla, živá večerní hudba v pátek a soboru a závěrečný ceremoniál.

Náplní srazu byla menší burza, prezentace všech ročníků modelu Scout, od roku 1920 do roku 1949 (!) a také každodenní vyjížďky. Přiznejme si, že Nizozemská krajina je pro motorkáře trochu fádní, ale tratě o délce od 60 do 120 km byly perfektně vyznačeny a zaujala nás legální možnost využít souběžných cyklostezek pro jednostopá vozidla. Nejzajímavější mohla být nedělní vyjížďka do muzea leteckých vraků z 2. sv. války. Na území Nizozemska totiž ztroskotalo údajně až 5000 letadel. Bohužel tuto vyjížďku jsme neabsolvovali, byli jsme již na dlouhé cestě domů.

K dopravě na sraz jsme využili můj VW Transporter druhé generace z roku 1968 a motocykl jsme měli na krytém vozíku. Cestovní rychlost se pohybovala kolem 85 km/h, najeli jsme cca. 1700 bezproblémových kilometrů. Výhoda byla, že jsme přespali na pohodlné posteli uvnitř a díky kompresorové lednici jsme měli studené české pivo nejen my, ale mohli jsme ho použít jako skvělé pojítko mezi národy. Zbourali jsme 60 plechovek.

Příští rok se setkání koná v Norsku.